Propojení technologie čárových kódů s kontrolou kvality

Skenování - cesta ke zvýšení produktivity

Jen málokoho by napadlo, že žvýkačka bude na počátku éry zefektivnění výroby, snižování nákladů a nepřekonatelné sledovatelnosti. Nicméně právě to se povedlo v červnu 1974 balíčku s 10 žvýkačkami Wrigley’s, když se stal prvním produktem naskenovaným pomocí kódu UPC (universal product code). Přestože se tato událost nestala katalyzátorem nadšeného přijetí technologie čárových kódů v celém výrobním sektoru, zůstává navždy v paměti díky balíčku, který je vystaven v muzeu Smithsonian’s Natural Museum of American History ve Washingtonu, D.C.

Čárové kódy ve skutečnosti existují od doby vydání amerického patentu č. 2,612,994 s názvem „Classifying Apparatus and Method“ vydaného v říjnu 1952. Přestože si technologie razila cestu vpřed jen pomalu, nakonec se prosadila do několika aspektů našeho každodenního života. Kromě maloobchodů najdeme čárové kódy běžně také ve výrobních a montážních závodech. Společnosti, používající technologii čárových kódů, obvykle používají vlastní systém navržený tak, aby vyhovoval požadavkům na informace, které musí zachytit. Některé společnosti však překvapivě přenesly technologii do svých oddělení kontroly kvality. Použití technologie čárových kódů ke kontrole kvality otevírá možnost zdokonalit postupy kontroly kvality a pomáhá bezchybně dokončit závěrečné kroky před expedicí výrobků.

Výhody čárových kódů
Ve výrobním odvětví se již dávno přišlo na to, že použití automatizovaných systémů k interpretaci informací výrazně zlepšuje integritu dat a zkracuje dobu potřebnou k provedení těchto operací. Výhody, které technologie čárových kódů přináší do průmyslu, jsou četné, ale obecně je lze roztřídit do tří kategorií:

 

  • Snížení množství chyb při zadávání dat. GS1, nezisková skupina, která se zabývá návrhem a implementací globálních standardů v dodavatelských řetězcích, uvádí, že zkušený operátor udělá při zadávání dat jednu chybu na 300 stisků klávesy. Čárové kódy snižují objem chyb přibližně na 1 na 1 milion stisků klávesy – tedy více než 3000krát vyšší přesnost než u člověka. Protože čísla dílů mohou snadno obsahovat 10 až 20 číslic, v některém bodě může dojít k přemístění číslic a jejich chybnému sečtení nebo odečtení. Tato narušená informace zanese databázi nestandardními vstupy a učiní statistickou analýzu obtížnou, ne-li nemožnou.
  • Zkrácení doby kontroly. Když musí společnost vybírat z tisíců kontrolních programů pro díly, trvá spoustu času, než se nejde ten správný. Existuje zde rovněž možnost lidské chyby, která vede ke zvolení nesprávného programu nebo úrovně revize. Naskenováním čárového kódu dílu na pracovním výkazu okamžitě vytáhne z paměti správný program.
  • Zvýšení sledovatelnosti. Když jsou komponenty a materiály identifikovány pomocí čárových kódů, sledovatelnost se značně zvýší. Také to umožňuje sledovat nejen operátora kontrolujícího díl, ale i stroj, který ho kontroloval, který ho vyrobil a dokonce číslo dávky materiálu použitého při jeho výrobě. Pokud dojde později k jakýmkoli potížím, je možné jednoduše identifikovat zaměstnance, zařízení, dávku nebo dokonce odpovědného dodavatele.
Implementace řešení
parametric-programing Protože všechny technologie čárových kódů používají pro přenos dat do počítače obrazovou reprezentaci, v podstatě nejde o způsob odlišný od zadávání pomocí klávesnice. Snímače čárových kódů přeloží informace a fungují jako virtuální písařka, která zadává data rychlostí 40 až 200 znaků za sekundu. Při zvažování potenciálních řešení zavedení čárových kódů do oddělení kontroly kvality musí tedy organizace zvážit všechny cesty zadávání dat. Také je potřeba zvážit množství informací potřebných v jednotlivých krocích procesu kontroly kvality. Kapacita dat obsažená v jednom čárovém kódu se liší podle použité technologie. Standardní, jednorozměrný systém čárových kódů ze 13 číslic může vyprodukovat deset bilionů jedinečných kódů, ale je omezen na 13 znaků skutečných vstupních dat. Dvourozměrné kódy, například QR kódy, mohou obsahovat přibližně 100krát více použitelných informací.

Každá společnost může zkoumat různá použití technologie čárových kódů podle své jedinečné situace. Možné použití v oddělení kontroly kvality zahrnuje:

Před spuštěním programu pro díly. Jak již bylo zmíněno, čárové kódy lze použít na pracovních výkazech k zakódování řady sledovatelných informací souvisejících s danou úlohou. Společnost může zakódovat čísla dílů, zaměstnanecká čísla operátorů, pokyny po operátory a řadu číselných údajů. Tyto informace lze automaticky zadávat do vstupních polí v kontrolní zprávě a zajistit správné vedení záznamů. Čárové kódy lze rovněž použít k identifikaci názvu souboru programu pro díl a zajistit, že bude spuštěn správný kontrolní program. Metrologický kontrolní software, který umožňuje programové zadávání dat během spuštěného kontrolního programu, např. PC-DMIS od Hexagon Metrology, dokáže převzít tyto informace a automaticky zahájit kontrolní program.

Během spuštění programu pro díly. Pokud společnost používá QR kódy nebo jinou technologii 2D čárových kódů, může v nich ukládat nominální hodnoty. Po naskenování jednotlivého dílu nebo jeho zásobníku jsou okamžitě načteny teoretické hodnoty X, Y a Z. Normálně jsou tato data buď napevno zakódována v softwaru, nebo je zadává operátor ručně. Pomocí čárových kódů a programově vyplňovaných vstupních polí lze automaticky vyplnit potřebný formulář při naskenování kódu. Tato funkce je výhodná pro zařízení, která pracují s několika novými díly vyžadujícími parametrické programování. Dříve musel operátor ručně zadat každou nominální hodnotu před spuštěním programu. Nyní se hodnoty mohou zadat do tabulky, která se potom zkopíruje a vloží do programu pro generování čárového kódu. Výsledný čárový kód se připevní na zásobník dílů a obsahuje všechny požadované informace, stejně jako identifikaci programu pro díly. Naskenováním čárového kódu se data uloží do softwaru PC-DMIS a automaticky se spustí kontrolní program.

Po spuštění programu pro díly. Čárové kódy mohou být rovněž umístěny přímo na samotné díly pomocí štítků nebo ražení a mohou obsahovat informace o měřených parametrech. Pokud se později objeví nejasnosti, komponentu lze naskenovat a získat původní naměřené informace. Díky integritě původních dat lze skenováním rovněž zjistit podrobné informace o materiálech, šaržích, dodavatelích, strojním zařízení a zaměstnancích podílejících se na výrobě dílu. To je zvláště výhodné v leteckém a automobilovém průmyslu, medicínských technologiích nebo energetice, kde je nutné dokumentovat sledovatelnost z bezpečnostních důvodů.

Další krok
Použití technologie čárových kódů ve výrobním nebo montážním závodě dává z hlediska obchodu rozhodně smysl. Uvážíme-li všechny výhody technologie čárových kódů, je pochopitelné, že se stala jednou z nejrozšířenějších technologií v oblasti řízení dodavatelského řetězce. Pro společnost, která používá čárové kódy ke sledování zásob, je už jen malý krok, aby je přenesla do oddělení kontroly kvality. Protože je každý závod jedinečný, prvním krokem diskuse o potenciálním upgradu by měla být odborná konzultace. Společnost Hexagon disponuje skupinou aplikačních služeb, která má zkušenosti s hardwarovou technologií čárových kódů, programováním uživatelského rozhraní, parametrickým programováním dílů a obvyklým použitím čárových kódů v oddělení kontroly kvality může zásadním způsobem přispět k úspěchu projektu.

Jak se blíží 60. výročí udělení patentu na čárový kód, svět značně pokročil ve využívání všech výhod, které nabízí. Balíček žvýkaček, který změnil svět, byl jen začátek revoluce, která změnila dodavatelský řetězec. Když začnou organizace používat technologii čárových kódů v odděleních kontroly kvality, nepochybně zaznamenají snížení množství chyb, zvýšení rychlosti a sledovatelnosti. V jistém slova smyslu již jejich svět nebude nikdy stejný.

Kontakty

Hexagon Manufacturing Intelligence
Litvínovská 609/3
Prosek 
190 00 Praha 9 
Czech Republic

Obchodní oddělení Zákaznické služby